Friedrich Sommer
Friedrich Sommer, narozený 19. ledna 1875 poblíž Brna, studoval na pražské konzervatoři, kde byl doložen jako student v roce 1890. Profesní dráhu zahájil jako druhý dirigent v olomouckém Městském divadle (1899–1900), poté se stal prvním dirigentem opery (1900–1901). V říjnu 1905 se připojil k Městskému divadlu v Liberci (Reichenberg), kde působil jako dirigent až do roku 1922. Od roku 1906 zde společně s Karlem Krugem vedl divadlo a vytvořil úspěšný operní a dramatický program, který oslovoval široké publikum ochotné za kvalitní představení zaplatit. Pod jeho vedením se již před 1. světovou válkou uváděla Wagnerova díla jako Prsten Nibelungů a Tristan a Isolda.
Po smrti Karla Kruga v roce 1919 vedl divadlo společně s jeho vdovou Karolínou Krugovou. V roce 1920 založil vlastní hudební a divadelní agenturu, která se specializovala na koncerty, hostující představení a přednášky. V letech 1923–1925 a znovu 1929–1934 byl ředitelem libereckého divadla, kde v sezóně 1930/31 vystoupila jako Madame Butterfly japonská sopranistka Hat Hat Yuasa.
Po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938 Sommer odešel z Liberce a uchýlil se do rodného Brna, kde žil u své sestry. Poslední známá adresa před deportací se také nacházela v Brně. Byl deportován transportem G s číslem 808, který 2. prosince 1941 vyrazil z Brna do Terezína a přepravil přes tisíc lidí. V roce 1943 byl následně z Terezína deportován do Osvětimi, kam dorazil těsně před Vánocemi.
Oskar Basch
Oskar Basch se narodil 7. listopadu 1879 v Linci. V roce 1934 se přestěhoval do Liberce z Karlových Varů a od roku 1936 zastával pozici ředitele libereckého městského divadla. Za jeho vedení byly na scénu uvedeny významné operní inscenace, včetně Smetanova *Dalibora* a Straussovy *Elektřy*. Jeho poslední známé bydliště před deportací byla Libnická 10, Praha XII.
Dne 12. února 1942 byl deportován transportem X s číslem 405 z Prahy do Terezína, který odvezl přes tisíc lidí, z nichž přežilo pouhých 86. Následně byl 11. března 1942 transportován pod označením Aa s číslem 339 do Izbice, kde byl zavražděn.
Walter Schürmacher
JUDr. Walter Schnürmacher se narodil 26. srpna 1905. Jeho otec Wilhelm, původem z Rakouska, se do Liberce přestěhoval v roce 1887 a působil zde na významných postech. V letech 1900 až 1911 vykonával funkci předsedy místní náboženské obce a v letech 1910 až 1916 zastával post zástupce náboženské obce v krajské školní radě a reprezentoval zemskou židovskou organizaci. Wilhelm Schnürmacher vlastnil vilu v dnešní Horově ulici a společně se synem Walterem vedli advokátní kancelář na náměstí Dr. E. Beneše.
Před deportací bylo jejich poslední známé bydliště v Praze XIII, třída Krále Jiřího 791. Dne 2. července 1942 byli oba deportováni transportem AAl z Prahy do Terezína a o 26 dní později z Terezína do Baranovič. Transport měl původně směřovat do Minsku, avšak kvůli masové vyhlazovací akci byl zastaven v Baranovičích. Lidé, kteří vystoupili, byli přesvědčeni, že na ně čeká přestávka s teplým jídlem. Část z nich byla na místě postřílena, jiní skončili v pojízdných plynových komorách. Z tisíce deportovaných nikdo nepřežil; JUDr. Walter Schnürmacher byl zavražděn spolu s ostatními dne 28. července 1942.
Alfred Kraus
O Alfredu Krausovi je známo jen málo informací. Jeho jméno se objevuje v jedné básni, která poskytuje stručné svědectví o jeho životě. Víme, že byl Rom, a dosud (k roku 2019) zůstává jedinou romskou obětí v Liberci, která má svůj vlastní „Kámen zmizelých“.
